Dálnice D1, známá také jako Brněnská dálnice, je první a zároveň nejdelší dálnicí na území České republiky a historicky první dálnicí v Československu. Po jejím plném dokončení má za úkol propojit Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde přechází v polskou dálnici A1. Historické kořeny D1 sahají do 30. let 20. století, kdy byla původně zamýšlena jako hlavní dopravní arterie celého Československa. V současnosti je úsek mezi Prahou a Brnem nejfrekventovanějším úsekem silnice v České republice.
Celková plánovaná délka dálnice činí 371 kilometrů. Dokončení zbývající 10kilometrové části kolem Přerova je předpokládáno na rok 2026. Nejvyšší stavbou na této dálnici je most Vysočina a jediným tunelem je tunel Klimkovice. Dálniční úsek východně od Brna byl v minulosti součástí různých projektů trasování dálnice D47, který byl definitivně zrušen v roce 2006 a jeho úseky byly začleněny do D1. V roce 2023 byl úsek D1 v Praze převeden na místní komunikaci.
Úsek D1 mezi Prahou a Brnem je rovněž součástí IV. panevropského koridoru, který spojuje Drážďany/Norimberk, Prahu, Bratislavu, Budapešť až po Constanțu, Soluň či Istanbul.
Zakoupit dálniční známku nebo si ověřit její platnost online můžete například zde.
Obsah článku
- 1 Úseky
- 1.0.1 002 Spořilov – Čestlice
- 1.0.2 003 Čestlice – Mirošovice
- 1.0.3 005 Mirošovice – Šternov
- 1.0.4 008 Šternov – Soutice
- 1.0.5 009 Soutice – Loket
- 1.0.6 010 Most přes Sedlický potok
- 1.0.7 006 Loket – Hořice
- 1.0.8 011A Most Píšť přes vodní nádrž Švihov
- 1.0.9 012 Most Podolí u Koberovic
- 1.0.10 011B Hořice – Jiřice
- 1.0.11 013 Humpolec – Krasoňov
- 1.0.12 014A Pávov – Řehořov
- 1.0.13 014B Řehořov – Měřín
- 1.0.14 015A Měřín – Velké Meziříčí-západ
- 1.0.15 016 Most Vysočina ve Velkém Meziříčí
- 1.0.16 015B Velké Meziříčí-východ – Lhotka
- 1.0.17 017 Velká Bíteš – Kývalka
- 1.0.18 019 Brno-západ – Brno-centrum
- 1.0.19 0131 Brno-jih – Brno-východ
- 1.0.20 47011 Holubice – Tučapy
- 1.0.21 47012 Tučapy – Vyškov
- 1.0.22 0133 Vyškov – Mořice
- 1.0.23 0134.1/I Mořice – Vrchoslavice
- 1.0.24 0134.1/II Vrchoslavice – Kojetín
- 1.0.25 0134.2 Kojetín – Kroměříž-západ
- 1.0.26 0134.3 Kroměříž-západ – Kroměříž-východ
- 1.0.27 0135 Kroměříž-východ – Hulín
- 1.0.28 0136 Říkovice – Přerov
- 1.0.29 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou
- 1.0.30 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín
- 1.0.31 4705 Bělotín – Hladké Životice
- 1.0.32 4706 Hladké Životice – Bílovec
- 1.0.33 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
- 1.0.34 4708 Ostrava-Rudná – Hrušov
- 1.0.35 47091/1 Hrušov – Vrbice
- 1.0.36 47091/2 Vrbice – Bohumín
- 1.0.37 47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)
- 1.1 Modernizace v úseku Mirošovice–Kývalka
- 1.2 Modernizace v úseku Kývalka–Holubice
- 1.3 Dálniční oddělení Policie ČR
- 2 Odpočívadla
Úseky
Každý úsek má svou specifickou roli v dopravní síti a jeho vlastnosti ovlivňují jak regionální, tak mezinárodní spojení.
002 Spořilov – Čestlice
- Tento úsek měří 8,199 km a je základním spojením mezi jihovýchodní Prahou a jejím příměstským okolím, zvláště důležitým pro komutující obyvatele.
003 Čestlice – Mirošovice
- S délkou 13,056 km tento úsek poskytuje efektivní přechod mezi metropolitní oblastí Prahy a středními Čechami, usnadňuje hlavně nákladní a příměstskou dopravu.
005 Mirošovice – Šternov
- Délka tohoto úseku je 20,239 km a zajišťuje spojení mezi Mirošovicemi a Šternovem, což je důležité pro rozvoj regionálního obchodu a průmyslu.
008 Šternov – Soutice
- Tento 14,978 km dlouhý úsek umožňuje plynulý průjezd mezi Vysočinou a středními Čechami, čímž podporuje lokální ekonomiku a turismus.
009 Soutice – Loket
- Délka 9,948 km, tento úsek dále prodlužuje spojení do západnějších částí Čech, zlepšuje dostupnost menších měst a obcí.
010 Most přes Sedlický potok
- Klíčový infrastrukturní prvek, který zlepšuje odvodnění a bezpečnost dálnice.
006 Loket – Hořice
- Úsek o délce 8,520 km, který spojuje oblasti kolem Lokte a Hořice, zásadní pro regionální spojení.
011A Most Píšť přes vodní nádrž Švihov
- Tento most je nejen technickou zajímavostí, ale i důležitým bodem pro přechod přes vodní plochy, což má význam pro ochranu proti povodním.
012 Most Podolí u Koberovic
- Most zajišťuje kontinuitu dálnice a přispívá k zachování plynulého průtoku dopravy.
011B Hořice – Jiřice
- Propojuje Hořice s Jiřicemi na délce 10,260 km, což usnadňuje přístup k Jihočeskému kraji.
013 Humpolec – Krasoňov
- Tento 1,386 km dlouhý úsek je důležitý pro spojení Humpolce s regionem Vysočina.
014A Pávov – Řehořov
- Délka 15,300 km, tento úsek dále rozšiřuje možnosti dopravního spojení mezi Pávovem a Řehořovem.
014B Řehořov – Měřín
- Poskytuje zásadní spojení mezi Řehořovem a Měřínem na délce 7,174 km, klíčové pro lokální ekonomiku.
015A Měřín – Velké Meziříčí-západ
- Tento úsek o délce 6,542 km je důležitý pro spojení s Velkým Meziříčím, což je významný dopravní uzel.
016 Most Vysočina ve Velkém Meziříčí
- Důležitá infrastrukturní stavba, která zajišťuje bezpečný průjezd přes obtížné terény.
015B Velké Meziříčí-východ – Lhotka
- Propojuje Velké Meziříčí s Lhotkou, důležité pro regionální dopravu na délce 5,066 km.
017 Velká Bíteš – Kývalka
- Dlouhý 19,507 km, tento úsek je klíčový pro spojení těchto dvou měst a zlepšuje přístupnost Brněnského regionu.
019 Brno-západ – Brno-centrum
- Zásadní pro městskou dopravu, tento 3,747 km dlouhý úsek zajišťuje rychlé spojení mezi západním okrajem a centrem Brna.
0131 Brno-jih – Brno-východ
- Délka: 6,775 km
- Charakteristika: Tento úsek spojuje jižní a východní část Brna, což je důležité pro lokální i meziměstskou dopravu, zvláště ve spojení s průmyslovými zónami.
47011 Holubice – Tučapy
- Délka: 8,965 km
- Charakteristika: Propojuje Holubice s Tučapy, zlepšuje regionální přístupnost a podporuje efektivnější dopravní toky.
47012 Tučapy – Vyškov
- Délka: 9,676 km
- Charakteristika: Tento úsek dále rozšiřuje spojení na východ, zajišťuje lepší propojení s Vyškovem a okolními oblastmi.
0133 Vyškov – Mořice
- Délka: 16,084 km
- Charakteristika: Klíčové spojení mezi Vyškovem a Mořicemi, podporuje ekonomický rozvoj regionu a zlepšuje spojení s dalšími částmi Moravy.
0134.1/I Mořice – Vrchoslavice
- Délka: 1,491 km
- Charakteristika: Tento krátký úsek je důležitý pro plynulost dopravy mezi těmito oblastmi, což zlepšuje logistické operace.
0134.1/II Vrchoslavice – Kojetín
- Délka: 6,625 km
- Charakteristika: Rozšiřuje dopravní možnosti mezi Vrchoslavicemi a Kojetínem, klíčové pro regionální spojení.
0134.2 Kojetín – Kroměříž-západ
- Délka: 4,000 km
- Charakteristika: Zlepšuje přístup k historickému městu Kroměříž a podporuje turistický ruch.
0134.3 Kroměříž-západ – Kroměříž-východ
- Délka: 3,000 km
- Charakteristika: Tento úsek zajišťuje lepší průjezdnost skrz Kroměříž, což je důležité pro místní obyvatele a návštěvníky.
0135 Kroměříž-východ – Hulín
- Délka: 4,800 km
- Charakteristika: Spojuje východní část Kroměříže s Hulínem, což je důležité pro kontinuitu regionální dopravy.
0136 Říkovice – Přerov
- Délka: 10,100 km
- Charakteristika: Tento úsek je v plánu a má zásadní význam pro spojení Říkovic s Přerovem, zlepšení přístupu a rozvoj obou měst.
0137 Přerov – Lipník nad Bečvou
- Délka: 14,312 km
- Charakteristika: Spojuje Přerov s Lipníkem nad Bečvou, což je klíčové pro rozvoj těchto oblastí a zlepšení dopravní infrastruktury.
4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín
- Délka: 15,377 km
- Charakteristika: Tento úsek zajišťuje spojení mezi Lipníkem nad Bečvou a Bělotínem, což je důležité pro regionální ekonomiku.
4705 Bělotín – Hladké Životice
- Délka: 18,097 km
- Charakteristika: Rozšiřuje spojení na východ k Hladkým Životicím, podporuje regionální dopravu a ekonomiku.
4706 Hladké Životice – Bílovec
- Délka: 11,681 km
- Charakteristika: Zlepšuje spojení mezi těmito městy, což je důležité pro průmyslové a logistické aktivity v regionu.
4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
- Délka: 11,677 km
- Charakteristika: Tento úsek poskytuje klíčové spojení do Ostravy, což je významné pro celý Moravskoslezský kraj.
4708 Ostrava-Rudná – Hrušov
- Délka: 8,540 km
- Charakteristika: Spojuje Ostravu s Hrušovem, což je důležité pro průmyslové zóny a dopravní toky v oblasti.
47091/1 Hrušov – Vrbice
- Délka: 4,460 km
- Charakteristika: Tento úsek dále rozšiřuje dopravní možnosti a zlepšuje přístupnost k dalším částem regionu.
47091/2 Vrbice – Bohumín
- Délka: 4,200 km
- Charakteristika: Poskytuje spojení mezi Vrbicí a Bohumínem, což je klíčové pro průmyslový rozvoj a přeshraniční dopravu.
47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)
- Délka: 6,113 km
- Charakteristika: Tento úsek je posledním krokem před polskou hranicí, klíčovým pro mezinárodní dopravu a ekonomické vztahy.
Každý z těchto úseků přispívá k celkové funkčnosti a efektivitě dálnice D1, což je nezbytné pro udržení dynamiky české ekonomiky a mobilitu obyvatelstva.
Mapa dálnice D1.
Modernizace v úseku Mirošovice–Kývalka
V roce 2013 byla zahájena rozsáhlá modernizace 161 kilometrů dlouhého úseku dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou, která byla rozčleněna do 21 stavebních částí. Součástí rekonstrukce byla nejen výměna vozovky, ale také instalace nového odvodnění a další stavební úpravy. Vozovka byla na každé straně rozšířena o 0,75 metru (z kategorie D26,5/120 na D28/120), aby bylo možné při uzavření jedné poloviny dálnice udržet dvousměrný provoz ve formátu 2+2 na zbývající polovině. Kromě mostu Šmejkalka byla modernizace tohoto úseku dokončena 2. října 2021.
Most Šmejkalka a jeho nejbližší okolí o délce 1000 metrů byly v roce 2018 z modernizačního projektu vyřazeny, protože neodpovídaly charakteru ostatních prací a vyžadovaly zvláštní způsob rekonstrukce. Práce na jeho rekonstrukci byly zahájeny v červenci 2023 a plánuje se, že rozšíření na kategorii D29,5/120 bude dokončeno v roce 2027.
Modernizace v úseku Kývalka–Holubice
V období 2023 až 2030 plánuje Ředitelství silnic a dálnic provést modernizaci 30 kilometrů dlouhého úseku dálnice D1 v okolí Brna, specificky mezi křižovatkami Kývalka a Holubice. Tento projekt je rozčleněn do sedmi segmentů. Hlavním cílem je přeměnit stávající čtyřpruhovou komunikaci (kategorie D26,5/120) na šestipruhovou dálnici (nově kategorie D33,5/120), s výjimkou úseku Tvarožná–Holubice, který bude mít nově kategorii D28/120. Součástí projektu je rovněž rekonstrukce křižovatek Brno-centrum a Brno-jih a výstavba nových křižovatek Černovická terasa a Tvarožná. Práce na prvním úseku mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih byly zahájeny 1. srpna 2023.
Dálniční oddělení Policie ČR
Dálniční oddělení Policie ČR hrají klíčovou roli v zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na českých dálnicích. Nejedná se úplně o Kobru 11, ale každé z těchto oddělení má specifické úkoly, které zahrnují monitorování dodržování pravidel silničního provozu, reakce na dopravní nehody, a zajištění rychlé a efektivní reakce na jakékoliv incidenty nebo situace na dálnici. Níže je popsána role a umístění jednotlivých dálničních oddělení:
- Mirošovice
- Bernartice
- Velký Beranov
- Domašov
- Ivanovice na Hané
- Mankovice
- Ostrava
Odpočívadla
Odpočívadla na dálnici jsou klíčové pro zajištění bezpečného a pohodlného cestování, poskytují místo pro odpočinek, občerstvení a nezbytné služby pro řidiče a jejich spolucestující. Níže je přehled těch nejvýznamějších odpočívadel (vypsány ve směru od Prahy), které jsou vždy v obou směrech jízdy:
Seznam odpočívadel na dálnici D1:
Průhonice
- Odpočívadlo je oblíbené pro svou blízkost k Praze a poskytuje služby jako občerstvení a WC.
Bělčice
- Vhodná pro dlouhé trasy, poskytuje prostor pro odpočinek a občerstvení.
Brtnice
- Strategicky umístěná odpočívka s parkováním TIR a základními službami.
Humpolec
- Velké odpočívadlo s plným servisem a možnostmi stravování.
Odpočívka Velké Meziříčí
- Klíčová odpočívka na trase s kompletními službami.
Odpočívka Devět křížů
- Dobře vybavená odpočívka, oblíbená mezi řidiči TIR.
Odpočívka Brno Ivanovice
- Důležitá odpočívka na vstupu do Brna, poskytuje plný servis.
Odpočívka Vyškov
- Poskytuje potřebné služby pro řidiče na dlouhé trase.
Každá z těchto odpočívek nabízí řidičům potřebné zázemí pro odpočinek a občerstvení, což je zásadní pro bezpečné pokračování v cestě.
Historie dálnice D1
První návrhy na výstavbu dálnice přes Československo se objevily ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935, známý jako Národní silnice Plzeň – Košice, navrhoval trasu mimo hlavní městské oblasti jako Praha nebo Brno. Tento návrh nezískal podporu a nebyl realizován. Alternativní návrh z Brna představoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu, která byla rovněž zamítnuta.
Významným návrhem byl projekt Jana Antonína Bati z knihy „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“, který navrhoval trasu z Chebu do Velkého Bočkova. Tento projekt byl schválen, i když se vyhýbal hlavním městům.
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly plány přepracovány a nová trasa Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice byla připravena za dvanáct dnů. Stavba byla zahájena v roce 1939, ale byla přerušena v roce 1942 během okupace. Po válce, navzdory pokusům o obnovu, byla stavba dálnice zastavena v roce 1950 s realizací přibližně 30 % plánované trasy.
V roce 1963 bylo rozhodnuto o obnově stavby dálnice D1, využívajíc se původní dálniční těleso. Stavba byla obnovena v roce 1967 a první úsek mezi Prahou a Mirošovicemi byl otevřen v roce 1971. Dokončení dálnice mezi Prahou a Brnem proběhlo v roce 1980.
V letech 1988 a 1992 byly otevřeny další úseky směrem k Vyškovu. V roce 1996–1999 byl rekonstruován úsek Chodov–Mirošovice na třípruhovou dálnici. V dalších letech pokračovala výstavba a modernizace, a dálnice byla postupně rozšířena.
V roce 2021 byla dokončena modernizace úseku Mirošovice – Kývalka. V roce 2023 byla zahájena modernizace kolem Brna s plánem rozšíření na šest pruhů, která má být dokončena v roce 2030. Celkové plány na rozšíření D1 na šest pruhů v úseku Praha – Brno jsou však omezeny kvůli finančním a technickým výzvám.
Most přes dálnic D1 u Dubovky v 70. letech 20. století.
Dálnice D1 – modernizace za provozu
Kontaktní údaje společnosti – Ředitelství silnic a dálnic
- Telefonní číslo: +420 800 280 281 (asistenční služba)
- Emailová adresa: posta@rsd.cz
- Pracovní doba: 24/7, 365 dní v roce
Jaké jsou naše zkušenosti s cestováním po dálnici D1?
„Cesta z Prahy do Brna po dálnici D1 může být celkem v pohodě, pokud vám nevadí občasné komplikace způsobené dopravními zácpami nebo rekonstrukcemi, které jsou na této trase celkem běžné. Krajinou projíždíte rychle, a pokud máte štěstí, vyhnete se horším úsekům s vyšší nehodovostí, které mohou být v zimních měsících opravdu náročné. Navzdory těmto výzvám, modernizované úseky dálnice poskytují komfortní a rychlé spojení mezi dvěma největšími českými městy, což ocení každý, kdo potřebuje efektivně cestovat napříč republikou. Jízda může být většinou příjemná, pokud plánujete s předstihem a vyhnete se špičce.“